19.5.2022 21:21:43

Veronika Sušová-Salminen: Opravdu Rusku členství Finska a Švédska v NATO vlastně „nevadí“?

Ilustračná snímka
Ilustračná snímka
(foto: Fastboy, CC BY 3.0)


Veronika Sušová-Salminen komentuje ruské reakce na vstup obou severských zemí do NATO. (casopisargument.cz)



Umírněné reakce Ruska na vstup Finska a Švédska do NATO vyvolaly u některých představu, že pro Rusku je vstup obou zemí do Severoatlantické aliance „v klidu“. Ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov řekl, že členství Finska a Švédska v NATO je „už bez rozdílu“, protože NATO v obou zemích už působí a obě země se podílely dlouhodobě na vojenských cvičeních NATO. Vladimir Putin neskloňoval ani slovo hrozba a ani slovo „vojenské nebezpečí“, které má Rusko ve vztahu k NATO v oficiální vojenské doktríně. Lavrovův dovětek ale nebyl bez významu: „Uvidíme, jak bude jejich území skutečně využíváno Severoatlantickou aliancí, a vyvodíme závěry.“ Je možné, že tato opatrná rétorika o tom, že se vlastně „nic nezměnilo“ souvisí s tím, že se ruské vedení snaží změkčit souvztažnost mezi svojí politikou na Ukrajině a jejími negativními dopady, ke kterým finské a švédské rychlé směřování do NATO patří. Jinak řečeno, zatímco Putin bojuje o to, aby se Ukrajina nestala členem NATO, dostal NATO na celé severovýchodní hranici Ruska v odpovědi na tyto kroky (aspoň podle finské oficiální interpretace).

Kromě toho je to jasné varování do Helsinek a do Stockholmu, aby se nepokoušely o podobnou praxi jako realizují v rámci NATO pobaltské státy. Naznačení nespokojenosti mimo oficiální slova pak přišla v úterý (17. května): Moskva vyhostila dva finské diplomaty a oficiálně NATO jako důvod (šlo o reciproční krok) neuvedla, ale načasování je víc než symbolické.

Tomu, že členství Finska a Švédska v NATO nic nemění a že Rusko je vlastně v klidu, neradno věřit. Uvedu nejméně dva dost dobré strategické důvody, které si v Rusku jistě dobře uvědomují.

Důvod první: Baltské moře se v podstatě celé dostává pod kontrolu NATO – Rusko v jeho vodách zůstává osamocené. Přitom strategický význam Baltského moře pro ruskou bezpečnost, ale také pro komunikaci (doprava, obchod) je staletími ověřený. Opakuje se v podstatě situace v oblasti Černého moře, kde už zbyla jenom Gruzie jako jediný soused bez členství v NATO (a Ukrajina, kterou ale v Kremlu vidí jako „anti-Rusko“). Obě moře byly a jsou dvěma strategickými body na západní ose Ruska. Rusko už v úterý 17. května opustilo Rady zemí Baltského moře s následujícím argumentem: „Země EU a NATO odmítly vést rovnocenný dialog na této platformě – západní země si ji monopolizovaly pro své vlastní účely a budují Radu na úkor ruských zájmů.“


Situace v Baltském moři, které vstup Finska a Švédska promění v moře NATO.

(Zdroj: Pavouk, Wikipedia Commons)


Důvod druhý: členství Finska a Švédska v NATO změní situaci v dalším pro Rusko strategickém regionu Arktidy, které se v posledních letech stává zcela jasně novým polem pro velmocenskou soutěž o zdroje, ve které budou vedle Ruska také aktivní Spojené státy. I tady se Rusko ocitne ve strategickém osamocení. Jistěže Finsko a Švédsko jen těžko budou mít zájem na tom, aby se Arktida stala dalším jevištěm konfrontace s Ruskem, nicméně členství v NATO jejich manévrovací prostor změní. Rizika konfrontace bohužel spíš porostou.


Situace v Arktidě, kde si Rusko nárokuje některá území.

(Zdroj: CIA World Fact Book)


Vlažná odezva Moskvy je tedy spíše vyčkávací reakcí a zároveň změkčujícím domácím narativem ve vztahu k dopadům „zvláštní vojenské operace“. Obecněji také platí, že vztah Ruska k Finsku a k Švédsku je zcela jiný, než vztah k Ukrajině a k jejímu členství v NATO. V případě vyčkávací reakce dala Moskva oběma novopečeným adeptům do aliance (jejíž rozšiřování vidí oficiálně jako „vojenské nebezpečí“) najevo, že jejich další kroky bude bedlivě sledovat. V klidu v Moskvě určitě nejsou a „rozdíl“ mezi neutralitou a členstvím moc dobře chápou.



Veronika Sušová-Salminen (casopisargument.cz)