18.1.2023 17:02:39

Válka na Ukrajině stojí Moskvu víc než její příjmy z energetiky

Ilustračná snímka
Ilustračná snímka
(foto: Vlad Vasnetsov/Pixabay)


Válka na Ukrajině stojí Rusko více, než kolik získalo z rekordních příjmů z ropy a plynu, a rozpočtový deficit země se v roce 2022 výrazně prohloubil. (casopisargument.cz)

 



Podle ministra financí Antona Siluanova činil schodek veřejných financí za loňský rok 3,35 bilionu rublů (48 miliard dolarů), tj. 2,3 procenta hrubého domácího produktu. Před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru loňského roku Moskva předpovídala rozpočtový přebytek ve výši 1 procenta a v prosinci předpovídala deficit ve výši 2 procent, informovaly noviny Financial Times.

Toto oficiální přiznání zhoršujících se veřejných financí přichází navzdory rekordním příjmům z ropy a plynuv důsledku trvale vysokých cen energií a schopnosti Moskvy přesměrovat vývoz ropy do Asie.

V roce 2022 příjmy meziročně vzrostly o 10 %, ale celkové výdaje prudce vzrostly o 26 %. Podrobnosti o rozpočtových výdajích na rok 2022 nejsou veřejně dostupné, protože je ministerstvo financí v červnu utajilo kvůli „tlaku USA, EU a dalších vůči Rusku nepřátelských zemí“.

Konzervativní rozpočtová politika Ruska pomohla stabilizovat jeho fiskální pozici. Západní sankce, které letos vstoupí v platnost v plné míře, však ještě více zatíží financování rozpočtu země.

Ural, vlajková směs ruské ropy, se obchoduje pod 40 dolary, což je výrazně méně než 70 dolarů stanovených v zákoně o rozpočtu na rok 2023.

„Pokud se v roce 2023 bude průměrná cena Uralu pohybovat kolem 60 dolarů za barel a výdaje zůstanou podle plánu, může Rusko čelit deficitu ve výši zhruba 4,5 procenta HDP,“ uvedla ekonomka společnosti Renaissance Capital Sofya Donetsová.

Zákon o rozpočtu předpokládá, že výdaje na obranu, zahraniční i domácí, vzrostou o 3,5 bilionu rublů (50 miliard dolarů) a v roce 2023 budou tvořit 30 % všech vládních výdajů.

Zde nastupují obavy ruských magnátů, jak upozornil kanadský portál BNN Bloomberg.

Zatímco Vladimir Putin posouvá svou válku na Ukrajině do druhého roku, prohlubující se militarizace ruské ekonomiky vyvolává mezi podnikatelskou elitou země obavy, že tlak na jejich společnosti teprve začíná.

Vláda již zvažuje uvalení „jednorázových“ daní na některé velké firmy, aby pomohla zvýšit příjmy snížené utahováním sankcí a dalšími omezeními, a magnáti uvedli, že očekávají, že Kreml zvýší požadavky na hotovost. Válečné zákony také dávají úřadům rozsáhlé pravomoci diktovat činnost firem, od toho, co se vyrábí, až po to, kolik to stojí.

Vzhledem k veřejným výzvám, aby magnáti, kteří invazi nepodporují dostatečně nadšeně, byli zbaveni svého majetku, se někteří z nejbohatších Rusů nyní obávají, že by se jejich majetku mohli zmocnit konkurenti, kteří jsou považováni za loajálnější, nebo by jim mohl být dokonce znárodněn.

Někteří manažeři si nechali vypracovat důvěrné studie o zkušenostech velkého byznysu v situacích, které se podle jejich obav mohou ukázat jako analogické: předválečné režimy v zemích Osy, jako byla Itálie, kde kdysi mocné průmyslové giganty nakonec převzal stát a zcela je podřídil válečnému úsilí. Jiní poukazují na paralely s mobilizací německých korporátních gigantů za vlády nacistů.

Vláda zatím veřejně nepřiznala, že by využila rozsáhlých pravomocí, které si loni v létě udělila, aby donutila podniky k podpoře válečného úsilí. Magnáti a manažeři se však obávají, že nebudou mít jinou možnost než vyhovět všem žádostem o pracovní síly, výrobu nebo hotovost.



VSa/casopisargument.cz