18.6.2022 18:27:15

Hrozí přelití války z Ukrajiny do Bosny. Německo posílá Bundeswehr. Dodik má schůzku s Putinem. Na podzim jsou v Bosně a Hercegovině volby

V strede Milorad Dodik
V strede Milorad Dodik
(foto: kremlin.ru)


Zabránit válce v Bosně a Hercegovině se rozhodla německá vláda, která si za EU dělá právo rozhodovat o zemích na Balkáně. Na tiskové konferenci v Berlíně oznámil mluvčí vlády Steffen Seibert, že kabinet rozhodl o vyslání kontingentu Bundeswehru do Bosny. Mají doplnit stávající jednotky EUFOR-Althea, které jsou zde aktivní od roku 2004 a jsou nástupcem „mírové mise“ NATO. (inbalkan.cz)



Jedná se o padesát vojáků, kteří tvoří dva takzvané styčné a pozorovací týmy. Budou rozmístěni v zemi a fungují jako senzory pro velení EUFOR. Část vojáků bude na velitelství v Sarajevu. Vysvětlení rozhodnutí publikovala vláda na Twitteru: „Stabilita regionu západního Balkánu je pro nás velmi důležitá.“

Němečtí vojáci jsou již přítomní v jednotkách EUFOR. Ty byly na začátku ruské invaze na Ukrajině posíleny. Ze šesti set vojáků byl jejich počet navýšen na tisíc sto. Expert Toby Vogel z německé organizace Rady pro politiku demokratizaci uvádí: „Bosna má bezpečnostní vakuum přinejmenším od roku 2011, kdy EU nechala EUFOR poklesnout pod minimální operační sílu.“ Současný mandát EUFOR vyprší v listopadu a je na Radě bezpečnosti OSN, aby rozhodla o jeho prodloužení o další rok. Jsou obavy, že Rusko využije svého práva veta ke zmaření dohody. Navíc v říjnu se konají v Bosně a Hercegovině volby, a tím je nynější situace více napjatější a zdejší politici hrají na struny jednotlivých etnik. Západ projevuje obavu ze snah prezidenta Republiky Srbské Milorada Dodika, který vyhrožuje odtržením a připojením k Srbsku.

Dodik odletěl do Petrohradu na Mezinárodní ekonomické fórum a hned ve čtvrtek (16.6.) se setkal s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a v pátek (17.6.) má schůzku s Vladimirem Putinem.

Ještě v neděli (12.6.) se prezident bosenské srbské republiky účastnil v Bruselu důležité schůzky s ostatními představiteli Bosny a Hercegoviny s šéfem evropské diplomacie Josephem Borellem. Podepsali společný dokument o fungování země, který má před podzimními volbami zaručit politické příměří a funkce státu. Dodik přistoupil na evropské směřování Bosny a Hercegoviny, ale odmítl sankce vůči Rusku. Podepsaná dohoda je odsouhlasením kandidátského statusu pro vstup do EU a Bosna a Hercegovina se zavázala splnit 14 kandidátských bodů. Důležité je, že schůzky se odmítl účastnit chorvatský představitel v Bosně Dragan Ćović.

Zatímco se vstupem do EU nemá Republika Srbská problém, daleko závažnější situace se týká vstupu do NATO, který Dodik rezolutně odmítá.

Výše uvedené popisuje kroky politiků k budoucnosti tohoto balkánského státu. Zůstává otázkou, zda plánovaná opatření zabrání vylidňování země. Jsou zde prázdné vesnice a snižuje se počet obyvatel i v menších městech. OSN odhaduje, že ročně odchází kolem 55 tisíc lidí. Demografové upozorňují, že bude-li trend pokračovat, tak ze tří milionové země zbude v roce 2070 pouhá „troska“ 1,6 milionů obyvatel.

Proto někteří politici jako Vojin Mijatović ze sociálně demokratické strany Republiky Srbské tvrdí, že vše rozhodnou volby. Jde do voleb s tím, že Bosna a Hercegovina nepotřebuje jako dnes „hromadu“ kantonů a národnostních entit s 300 i více politiky. „Stačí jedna země a jeden prezident,“ říká bosensko-srbský politik.



Balkánské zápisky