15.11.2021 13:55:09

Guardian: Lukašenko je padouch, který maskuje krutost „pevnosti Evropa“

Prezident Bieloruska
Prezident Bieloruska
(foto: kremlin.ru (CC BY 4.0))


„Jednání běloruského prezidenta  je neomluvitelné. Neměli bychom však dopustit, aby EU využívala jeho nemorální činy k tomu, aby očistila svou vlastní, stejně cynickou a stejně brutální politiku,“ míní Kenan Malik. (casopisargument.cz)



Britská ministryně zahraničí Liz Trussová vyzvala ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zasáhl do „ostudné uměle vytvořené migrační krize“, která se odehrává na hranicích mezi Běloruskem a Polskem.

Jak uvedla Trussová pro Sunday Telegraph, Rusko zde nese jasnou odpovědnost. Musí tlačit na běloruské úřady, aby ukončily krizi a zahájily dialog. Evropská unie obvinila autoritářského prezidenta Běloruska Alexandra Lukašenka, že podporuje nelegální překračování hranic jako „hybridní útok“, který má být odvetou za sankce unijního bloku vůči jeho vládě za potlačení domácích protestů po jeho sporném znovuzvolení v roce 2020.


Lidé jako nástroj migrační politiky

Ať už jsou Lukašenkovy činy jakkoli odporné, humanitární katastrofa na hranicích není jen důsledkem jednání jednoho národa. Migranty uvěznily i polské síly. Varšava zavedla výjimečný stav, odepřela migrantům jídlo, vodu nebo lékařskou pomoc a odmítla přístup novinářům. Nové zákony umožňují policii ignorovat žádosti o azyl. Oficiálně zemřelo při teplotách pod bodem mrazu osm lidí; skutečný počet bude pravděpodobně mnohem vyšší, napsal pro deník Guardian Kenan Malik.

Je pravda, že Lukašenko využívá migranty jako pěšáky v cynickém diplomatickém manévru. Ale „instrumentalizace lidských bytostí“ je přesně to, co migrační politika EU v posledních třech desetiletích praktikovala také. V zájmu zachování pevnosti Evropa (Fortress Europe) financuje EU obrovský průmysl únosů a zadržování osob v celé Africe od Atlantiku po Rudé moře, od Středozemního moře až za Saharu. „Chartúmský proces“ je dohoda, kterou EU uzavřela se zeměmi na severu a východě Afriky, aby zadržovaly migranty dříve, než se dostanou ke Středozemnímu moři, uvedl dále Malik.


Hlavní je (za peníze) zastavit migranty

Jak napsal v roce 2018 magazín Dissent, „EU je připravena platit africkým vládám, aby zabránily uprchlíkům dostat se do Evropy – i kdyby to mělo znamenat, že k jejich zastavení použije polovojenské jednotky“.

Na základy Chartúmského procesu navázal v roce 2015 Vallettský summit o migraci (informace v češtině zde), kdy evropské vlády požádaly své africké protějšky o spolupráci v oblasti migrace výměnou za pomoc – 1,8 miliardy eur prostřednictvím nově vytvořeného nouzového fondu EU pro Afriku (Emergency Trust Fund for Africa).

O něco více než rok po chartúmských jednáních uzavřela EU dohodu s Tureckem a poskytla mu miliardy výměnou za to, že Turecko bude hlídat své pobřeží, aby zabránilo převážně syrským (a také iráckým a afghánským) uprchlíkům vstoupit do Řecka, a ty, kteří tak učinili, zavřela do nuzných táborů. V roce 2016 pak EU začala financovat a cvičit libyjskou pobřežní stráž, aby zadržovala lodě snažící se překonat Středozemní moře. Libyjská pobřežní stráž tyto uprchlíky a migranty vrací do detenčních center v Libyi, kde jim hrozí hlad, mučení a znásilnění. (Libyjské ministerstvo, které tato záchytná střediska provozuje, dostává od EU také technickou podporu a pomoc.


Incidenty i na jiných hranicích

V souvislosti se situací na polsko-běloruské hranici, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém proslovu o stavu Unie v září 2021: „Nejedná se o ojedinělé akce. Podobné incidenty jsme zaznamenali i na jiných hranicích. A můžeme očekávat, že se to bude opakovat. Proto v rámci naší práce na Schengenu stanovíme nové způsoby, jak na tuto agresi reagovat a zajistit jednotu při ochraně našich vnějších hranic. Dokud však nenalezneme společný základ pro to, jak migraci zvládat, naši protivníci budou i nadále cílit stejným směrem. Obchodníci s lidmi zatím nadále vykořisťují lidi, které převádějí po vražedných trasách přes Středozemní moře. Tyto události nám ukazují, že každá země má zájem na budování evropského migračního systému.“


Opatření v letecké dopravě

Běloruská státní letecká společnost Belavia v pátek 12. listopadu oznámila, že na žádost Ankary zakazuje přílet Syřanů, Iráčanů a Jemenců z Turecka poté, co byl Minsk obviněn z dovozu migrantů do Evropské unie. A následně 14. listopadu Belavia zákaz rozšířila také na lety z Dubaje do Minsku, kde nebudou přijímáni občané Afghánistánu, Iráku, Jemenu a Sýrie. V této souvislosti společnost Belavia posiluje ověřování dokladů při odbavení na letech z Dubaje.


Minsk je připraven k dialogu, Putin nabídl pomoc

Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek uvedla, že je „velmi znepokojena“ zdravotní situací migrantů na hranicích. Evropský ředitel WHO Hans Kluge uvedl, že migranti jsou „vydáni na milost a nemilost počasí, protože se rychle blíží zima“.

Tváří v tvář krizi tisíců migrantů na hranici mezi Polskem a Běloruskem zatelefonoval představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell běloruskému ministru zahraničí Vladimiru Makejovi. Borrell poté na Twitteru varoval: „Lidé by neměli být používáni jako zbraně.“ Státní běloruská tisková agentura Belta uvedla, že Makej oznámil, že jeho země podnikla kroky proti masové migraci z Asie, Afriky a Blízkého východu. Minsk je připraven k dialogu.

Ruský prezident Vladimir Putin nyní nabídl pomoc s ohledem na situaci na vnější hranici EU. Moskva je připravena přispět „jakýmkoli možným způsobem“ k řešení, řekl Putin v rozhovoru vysílaném ruskou státní televizí. Mluvčí Kremlu minulý týden oznámil, že Rusko se chce zapojit.


Přijdou ke slovu nové sankce proti Bělorusku?

Ministři zahraničí EU se mají v pondělí sejít, aby rozšířili sankce uvalené na Bělorusko. Na zasedání Rady v belgickém hlavním městě „dáme zelenou rozšíření právního rámce našich sankcí vůči Bělorusku, aby se mohly vztahovat na všechny, kdo se podílejí na pašování migrantů do této země, například na letecké společnosti nebo cestovní kanceláře, a to tak, že jejich manažerům zakážeme cestovat a zmrazíme jejich majetek v Evropě,“ uvedl Josep Borrell.


Násilné zásahy proti migrantům

Německá organizace Pro Asyl požaduje přijetí migrantů a poukazuje, že je proti nim násilně zasahováno. Tzv. zatlačování zpět (pushbacks) je na denním pořádku. Z právního hlediska by „pushbacky“ měly být jasně klasifikovány, říká Günter Burkhardt, generální ředitel organizace Pro Asyl: „Je zjevně nezákonné vracet uprchlíky hledající ochranu na evropské půdě bez přístupu k azylovému řízení.“ Síly na obou stranách hranice měly jednat brutálně, jak je slyšet ve zprávách aktivistů, vidět na obrázcích a videích na sociálních sítích. „S lidmi bylo špatně zacházeno, byli na ně posláni psi,“ řekl Axel Grafmanns ze sdružení „Wir packen’s an“, které přináší přímou pomoc lidem v nouzi na útěku na vnějších hranicích EU.

(Pozn.: Násilí proti migrantům je zmíněno např. ve zprávě Amnesty International „The human cost of Fortress Europe – Human rights violations against migrants and refugees at Europe’s border“. Situaci v balkánském regionu rozebírá zářijová zpráva organizace BVMN (Border Violence Monitoring Network – Síť pro monitorování násilí na hranicích).

Zahraničněpolitický expert FDP Alexander Graf Lambsdorff prohlásil, že o lidi na hranici je třeba se postarat, jejich přijetí ale odmítl. „Myslím, že nám musí být jasné, že Evropa se v tuto chvíli nesmí nechat vydírat – ale musí také zůstat věrná svým hodnotám,“ řekl Lambsdorff.



VSa/casopisargument.cz